Pro domácnosti to tak bude navíc výdaj ve výši zhruba 600 až 1200 korun za rok. Většinu vybraných peněz má podle Hladíka pak místo krajů nově pobírat ministerstvo zemědělství, každý kraj tak přijde o vyšší desítky milionů korun na vodovodní infrastrukturu.
Na skutečnost, že plánovaný výběr poplatků v objemu dvou miliard korun za odběr podzemní vody nemá oporu v legislativě, upozornila Národní rozpočtová rada. Exministr Hladík i předseda lidovců Marek Výborný považují za legitimní debatu o tom, kde má stát vzít peníze na opatření proti suchu, jak o nich v létě hovořil premiér Andrej Babiš (ANO). Přílepek k zákonu, který se k věci nevztahuje, ale považují za protiústavní. Navíc podle nich Babiš zamlčel, že změny zaplatí občané z navýšení poplatků.
V současnosti se výnos z poplatku dělí mezi kraje, které je investují do vodovodní infrastruktury, a část dostává Státní fond životního prostředí, nově by většina měla směřovat přímo k ministerstvu zemědělství.
Novelu zákona o rostlinolékařské péči by poslanci měli projednávat při pokračování říjnové schůze.
Bond, voda a změny klimatu včera a dnes