Teplárny v Moravskoslezském kraji postupně končí s uhlím. Místo znečišťujícího zdroje nově najíždějí na alternativní paliva, například na vytříděný a již dále nerecyklovatelný komunální odpad, na biomasu nebo na teplo z odpadní vody. Již třicet procent tepla v Moravskoslezském kraji Veolia vyrábí právě z těchto nových, nefosilních zdrojů.

Kde konkrétně by mělo zařízení pro využití tepla z odpadní vody vzniknout? 

Vznikne na ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě. Je to čistírna, která byla nedávno při povodních zaplavena. 

V jaké fázi nyní projekt je?

Jsme ve fázi projektové přípravy, tedy nyní schvalujeme projektový záměr a následně budeme soutěžit dodavatele technologie. 

Iniciátorem projektu je Veolia, máte k tomu i podporu z Evropské unie? 

Ano, budeme čerpat dotace z EU, ale na celý projekt ekologizace teplárenské soustavy, tedy nikoli jen na tuhle jednu část. 

Jak konkrétně funguje získávání tepla z odpadních vod? 

Do okruhu odpadní vody v rámci ústřední čistírny umístíme klasické tepelné čerpadlo voda-voda. Je to čerpadlo, které lidé běžně znají, akorát to naše bude mít mnohem větší výkon. Odčerpá teplo z odpadní vody a předá jej do soustavy zásobování teplem. 

Kolik tepla se dá takto vyprodukovat? 

Předpokládáme, že by to mělo pokrýt dvacet až třicet procent požadavku tepla v letním provoze v celé Ostravě. 

Proč se vlastně Veolia do tohoto projektu pustila? 

Je to další způsob, jak nahradit fosilní paliva, zejména tedy v našem případě uhlí. Tento princip získávání tepla z odpadních vod je vyzkoušený, především severní Evropa jej již používá desítky let. Takovéto instalace najdeme na čistírnách odpadních vod v Helsinkách nebo v Kodani. Důležité je, že se tím udržuje princip cirkulární ekonomiky, kdy teplo využíváme a pouštíme jej dále občanům. Díky této technologii nikde neuniká nevyužitě do prostoru. 

Je to další způsob, jak nahradit fosilní paliva, zejména tedy v našem případě uhlí.

Chystáte něco podobného i v Praze? 

Ano, ohledně tohoto projektu je nyní Veolia v jednání s pražským magistrátem. 

Dala by se tato technologie aplikovat i v dalších, menších českých městech? 

V rámci České republiky momentálně nikoli, protože tohle se dá instalovat jen na opravdu velkých čistírnách odpadních vod. Na menších čistírnách je lepší stavět bioplynové stanice, což je také jedna z možností, kterou do budoucna zvažujeme. U těchto instalací s velkými tepelnými čerpadly je také důležité, aby tam byla ta koncovka, tedy teplárenská soustava horkovodů a teplovodů, která získané teplo umí využít, protože bychom jej jinak neměli kam pustit. 

Kdy bude občany Ostravy poprvé hřát teplo z odpadních vod? 

Hovoříme zhruba o letech 2027 nebo spíše 2028. Všechno záleží zejména na průběhu schvalovacího řízení. 

Bude toto teplo stát stejně jako to běžně získané, nebo se jeho cena bude lišit? 

Veškeré kroky, které v modernizaci našich tepláren děláme, děláme proto, abychom udrželi cenově dostupné a environmentálně udržitelné teplo. Kdybychom zůstali u uhlí, tak do ceny tepla i elektřiny se budou stále více promítat ceny povolenek CO2. Ovšem takto získané teplo emisním povolenkám podléhat nebude. Tepelné čerpadlo ovšem funguje na elektřinu a do ceny této elektřiny se povolenky zřejmě promítnou, pokud to tedy nebude vyloženě zelená elektřina. Všechny naše aktivity mají hlavní účel – udržet teplo cenově dostupné. 

Ostravané o tomto projektu vědí?

Nikoli, tato konference je první příležitost, kdy o projektu veřejně hovoříme. 

Jakou teplotu má odpadní voda, když protéká čistírnou, a kolik tepla jí odeberete? 

Odpadní voda má teplotu až 22 stupňů a my jí v rámci procesu odebereme část tepelné energie. Po této úpravě se voda ochladí na maximálně 6 °C a dále směřuje k běžnému čištění v rámci ústřední čistírny odpadních vod. Účinnost tepelného čerpadla je tak vysoká, že to stačí na to, abychom touto technologií vytvořili teplou vodu. Funguje to tak, že voda protéká tepelným výměníkem a předává teplo chladivu v čerpadle, které se díky tomuto teplu odpařuje. Následně jde do kompresoru, který odpařené chladivo stlačí, velmi výrazně zahřeje a prohřáté chladivo zase předá teplo vodě z horkovodu. Tím ji zahřeje. 

Odpadní voda má teplotu až 22 stupňů a my jí v rámci procesu odebereme část tepelné energie. Po této úpravě se voda ochladí na maximálně 6 °C a dále směřuje k běžnému čištění v rámci ústřední čistírny odpadních vod.

Už jste zmínil, že čerpadlo na tohle všechno potřebuje elektřinu. Tu berete klasicky ze sítě? 

Ano, bereme ji ze sítě, samozřejmě do budoucna je k diskusi, zda postavit v té lokalitě fotovoltaické panely. Nicméně samotná FV elektrárna by stejně to čerpadlo neutáhla. Bude mít výrazně větší výkon, než klasické instalace, které mají lidé doma.  Ale pořád je projekt kalibrován tak, že se energeticky vyplatí. 

Bude takováto dodávka tepla stabilní? 

Ano, bude, protože kaly potečou pořád. Dokud budou lidé používat kanalizaci, bude běžet tepelné čerpadlo.

Zdroj: Ecoista