Mrkos: Testujeme světově unikátní využití vodojemů k vyrovnání nerovnováh v energetické soustavě

Rozhovor s Petrem Mrkosem, generálním ředitelem Pražských vodovodů a kanalizací (PVK), o tom, jak skladováním vody v pražských vodojemech vyrovnávat výkyvy v energetické soustavě, a tak pomoci k lepšímu využití obnovitelných zdrojů energie.

Obnovitelné zdroje energie jsou v posledních letech hitem. Jaká jsou jejich úskalí?

Velkým problémem jsou nerovnováhy v energetické soustavě. Obnovitelné zdroje energie, tedy solární, větrná a vodní energie jsou totiž ze své podstaty velmi závislé na aktuálních přírodních podmínkách. Když například slunce svítí, fotovoltaické elektrárny vyrábějí velké množství energie, a hned jak se obloha zatáhne, výroba skokově klesne. Tyto výkyvy je nutné v energetické soustavě kompenzovat, protože musí být neustále rovnováha mezi výrobou a spotřebou. A právě v tom může skupina Veolia pomoci. 

Co přesně chystáte? 

Chceme využít pražskou vodárenskou infrastrukturu, tedy existující vodojemy, čerpací stanice a vodovodní síť, k vyrovnání nerovnováh v energetické soustavě. Voda má na rozdíl od elektrické energie jednu velkou výhodu – dá se levně a ekologicky skladovat. Díky pokročilému systému predikce spotřeby vody na území Prahy je možné plnění vodojemů přizpůsobit potřebám energetické soustavy. Aktuálně probíhá testování a v průběhu příštího roku bychom rádi spustili ostrý provoz. 

Jak to funguje?

Vlastně podobně jako přečerpávací elektrárny, které se také velmi osvědčily. V době, kdy je elektřiny nadbytek, ji využijeme k čerpání vody nahoru do vodojemů. A pak ve chvíli, kdy je elektrického proudu nedostatek, čerpat přestaneme a tím podstatně ulehčíme energetické soustavě. 

Celý systém funguje zcela automaticky. Od přenosové soustavy dostává Centrální dispečink PVK online požadavky, podle nichž pak upravuje výkon čerpadel, a tak zvyšuje nebo snižuje spotřebu elektrické energie.

Přečerpávací elektrárny jsou obrovské. Jak velký je potenciál pražské vodárenské sítě?

Velký, pražský vodárenský systém využívá pro skladování vody 68 vodojemů o celkovém objemu téměř 800 tis. m3. V první fázi jsme do pilotního projektu zapojili 3 z celkového počtu 55 čerpacích stanic, což představuje 2 MW instalovaného příkonu. Do budoucna máme připravené další čerpací stanice, které chceme postupně připojovat a výkon navyšovat. Celkový příkon aktuálního agregačního bloku skupiny Veolia je přitom 20 MW. 

Nemůže se stát, že ve vodárenské síti bude v určitém okamžiku nedostatek vody?

To se stát nemůže. Každý vodojem má jasně stanovený minimální objem zásobní vody, který zabezpečí dostatek vody pro Pražany. V případě zvýšené spotřeby vody systém automaticky zahájí čerpání do vodojemu s cílem zajistit dostatek pitné vody. Bezpečné zásobování pitnou vodou je pro nás samozřejmě absolutní prioritou. 

Jak velké jsou náklady na realizaci pilotního projektu?

Využíváme stávající infrastrukturu, tedy již existující potrubí, vodojemy a čerpací stanice. Bylo pouze nutné provést úpravy řídicího systém, což představuje investice v řádech milionů korun. 

Vyplatí se to ekonomicky?

Ano, vyplatí. Návratnost investice je dva roky. Čerpáme vodu v době, kdy je energie nadbytek, tudíž je i cena příznivější. Naším hlavním cílem ale není ekonomický benefit, jde nám také o podporu obnovitelných zdrojů. Chceme ulehčit energetické soustavě a najít cestu k lepšímu využití solární, větrné a vodní energie.

Je tento projekt důsledkem spolupráce v rámci skupiny Veolia?

Určitě. Skupina Veolia působí na energetickém i vodárenském trhu a jen díky tomu je možné podobné projekty realizovat. Jde o světově unikátní projekt, který otevírá dveře pro další využití vody v energetice. 

Aktuálně

Co přinese novelizace "důchodkyně" environmentálních směrnic?
Vanka (ANO): Proč má Plzeň-sever nejdražší vodu v republice?
Jak v Praze snižují emise a spoří náklady?
Rosický: Vodárenské systémy mají velký energetický potenciál
Ministr Výborný: Vodohospodářství bohužel trpí jednou velkou nespravedlností

Ministr Výborný ocenil dlouhodobou koncepci Prahy i pražské vodohospodáře.

EPC projekt v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích šetří energie i finance
Barák: Hlavní výzvou je koncepce na 40-50 let, spojovaní  v regionální celky, konec neúčelných dotací a řízení oboru  jedním ministerstvem
Odborné sympozium Budoucnost vody nabídne inspiraci i osvětu
Mrkos: Testujeme světově unikátní využití vodojemů k vyrovnání nerovnováh v energetické soustavě
V Česku vzniká světový unikát. Vodárny spojily spotřebu vody a elektřiny
Stanovisko SOVAK k hygienickému zabezpečení vody a zdravotním rizikům
DNA testy pomáhají vodohospodářům při čištění odpadních vod
Soutěž Zlatá VOD-KA ukázala nejlepší nové technologie v oboru
Třetina pražských dětí a mladistvých by vyhodila zbytky jídel do záchodu. Kopírují návyky z domova
Světový den vody: Urychleme změnu, dokud je čas…
Nová směrnice o čištění městských odpadních vod se dotkne téměř všech
Smažené Vánoce. Většina Pražanů ví, jak olej správně likvidovat, polovina to přesto dělá špatně
Zákon o ústavní ochraně vody by mohl platit od července 2023
MŽP dá ze zdrojů EU na ochranu přírody a vody v krajině 1,9 miliardy korun
Vodohospodáři vodné a stočné zatím nezdražili, chtějí však zastropování cen
Green Deal bude stát 22 procent evropského rozpočtu a významný dopad bude mít i na české vodárenství
SOVAK ČR: Jaká rizika představují pro člověka mikropolutanty
Na úsporu vody v podnicích chce MPO z plánu obnovy rozdělit 1 miliardu korun
Evropská komise se zabývá nedovolenou podporou v Portugalsku
Lze využít recyklovanou vodu na závlahu městských parků?
Je aktuální cena vody sociálně únosná?
Dopady covid-19 pocítilo téměř 80 % vodáren
Jaká je kvalita vody u vás doma?
Rieder: Nešetřeme, ale buďme k vodě šetrní
Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?