Směrnice je více než 30 let stará, přesto ani dnes nejsou její podmínky naplněny. Evropská komise prostřednictvím Evropské Environmentální Agentury zveřejňuje data, která prokazující problémy v dosahování úrovni odvádění a čištění odpadních vod nejenom v „nových“ členských státech, ale i v těch „starých“. 

"Stačí si otevřít pravidelný report Evropské Environmentální Agentury a je jasné, že ani v roce 2024 zdaleka nemá EU „splněno“. Konkrétními příklady nedávných „hříšníků“ jsou Maďarsko a jeho 22 neplnících aglomerací v roce 2022 (případ C-587/22) nebo z minulého roku soudní případ Francie s více jak 100 nevyhovujícími aglomeracemi či Španělska dokonce s 225 nevyhovujícími aglomeracemi," upozorňuje Ondřej Beneš, technický a obchodní ředitel divize Voda ČR skupiny Veolia.

V jaké fázi je novelizace?

Přes předchozí neúspěchy se v roce 2017 formou veřejné konzultace „rozjela“ příprava dnes aktuálního revidovaného textu, u kterého se aktuálně očekává schválení Evropským parlamentem v tzv. kompromisním znění v říjnu letošního roku. 

Nové požadavky na kvarterní čištění

Pro čistírny odpadních vod pro více jak 150 tis. ekvivalentních obyvatel (a těch máme v ČR 10) i pro aglomerace nad 10 tis. ekvivalentních obyvatel, které vypouští vyčištěné odpadní vody do vod citlivých pro mikropolutanty, podle revidované směrnice musí být do roku 2045 nasazena technologie, která zajistí dostatečnou míru redukce vybraných ukazatelů v porovnání nátok/odtok z čistíren odpadních vod.

"A zde je zakopaný pes, neboť na nákladech na výstavbu a nákladech na čistírnách odpadních vod by se měl podílet sektor, který tyto látky produkuje. Cílem zavedeného principu není jen hledat zdroje pro výstavbu a provoz kvarterního čištění odpadních vod mimo standardní vodné a stočné, ale hlavně dlouhodobě motivovat výrobce k hledání alternativ pro současně používané chemické látky s prokazatelně negativními účinky na lidské zdraví," vysvětluje Ondřej Beneš.

Zaměřeno na dusík a fosfor

Mimo oblast kvarterního čištění revize přináší i další zpřísnění pro čištění terciární – odstraňování nutrientů dusíku a fosforu. Dlouhodobé studie z akademické sféry ukazují, že klíčovým prvkem, který odpovídá za případnou eutrofizaci vodních útvarů je fosfor a to v podobě dostupné pro biologické procesy.

"Existují některé studie, které v konkrétních povodích určují podíl bodových zdrojů fosforu (tedy čistíren odpadních vod či přímého a nepřímého vypouštění odpadních vod) i více jak 60 procent," uvádí Ondřej Beneš. Je tedy logické, že směrnice požaduje zpřísnění. Pro větší ČOV nad 150 tis. ekvivalentních obyvatel je nastaven limit na 0,5 mg/l a pro ČOV nad 10 tis. ekvivalentních obyvatel pak 0,7 mg/l. "Tyto koncentrace jsou již obtížně dosažitelné klasickým chemickým srážením a nutné je tak zvážit i samostatnou separaci za dosazovacími nádržemi," doplňuje Ondřej Beneš.

Již od 1000 ekvivalentních obyvatel

Další samostatnou kapitolou je snížení limitu pro velikost aglomerace. Finální text směrnice nyní pracuje s minimální velikostí 1000 ekvivalentních obyvatel, což znamená pro ČR ohromný budoucí závazek v případě budování nových sběrných systémů. "Jen pro srovnání – zatímco jednotkový náklad na výstavbu čistírny pro takovou aglomeraci může být 20 tis. Kč na ekvivalentního obyvatele, samotný stokový systém si vyžádá až 3x tolik. Důvodem je mimo jiné i to, že drobnější aglomerace nekoncentrují obyvatele do jednoho místa," dodává Ondřej Beneš.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Pro fosfor je zajímavá výjimka z povinnosti dosahování přísných limitů v případě, že jsou vyčištěné odpadní vody využívány v zálivce (např. Itálie, Španělsko, Francie či Řecko). Je to zcela logické, neboť pro závlahu představuje dusík a fosfor významnou úsporu aplikace průmyslových hnojiv. Tento závěr mimo jiné plyne i z ojedinělých aplikací vyčištěné odpadní vody v ČR, jako je např. závlaha golfového hřiště Vinoř.