Bohužel pro takovou situaci nebyly a dosud nejsou zpracována žádná doporučení a postupy, a vodárenské společnosti tak byly nuceny si je nastavit samy. V žádné společnosti, která je členem SOVAK ČR, nebyl po dobu pandemie přerušen provoz, žádná vodárna ani čistírna nebyla uzavřena z důvodu karantény.

SOVAK ČR provedl dvě dotazníková šetření s cílem zjistit dopad pandemie na obor. První šetření zaměřené na odhad ekonomického dopadu byl proveden po skončení první vlny 25. 6.–17. 7. 2020, zde se jednalo první odhady. Druhé šetření si kladlo za cíl kvantifikovat přesněji nejen ekonomické dopady, ale vyhodnotit i dopad na chod společností a zaměstnance, provedeno bylo během druhé vlny pandemie, 18. 11.–10. 12. 2020. Druhého šetření se zúčastnilo 86 ze 112 řádných členů SOVAK ČR. Dopady covid-19 pocítilo téměř 80 % respondentů.

V rámci nouzového stavu byl zpravidla aktivován systém krizového řízení, vyhlášení pohotovostního provozu nebo stupňů ostražitosti. Jako hlavní opatření v rámci společností bylo uvedeno zavedení home office pro všechny zaměstnance, u kterých je to možné, a omezení činností, při kterých dochází ke styku se zákazníky, tedy například omezen styk se zákazníky uzavřením zákaznických center, preferovány prostředky elektronické komunikace, přerušeno poskytování některých externích služeb. Provozní zaměstnanci zajišťující chod vodáren a čistíren byli na základě distribučních opatření rozděleni na pracovní týmy a neodcházelo k jejich setkávání. Provoz byl zajištěn ve střídavém režimu, často byl zaveden zákaz vstupu na velíny čistíren a úpraven nebo úplný zákaz kontaktu s obsluhou velínů.

Za zcela zásadní lze v tomto nastavení uvést vliv na zaměstnance, především snížený počet zaměstnanců, omezení interního kontaktu, nemocnost, omezená jednání, používání roušek při práci nebo pracovní pohotovosti placené průměrem. Dále byl identifikován dopad na provozní část společností spojený se zvýšenými náklady na zabezpečení provozu, zpoždění běžných činností jako výměna vodoměrů, nemožnost dělat odečty osobně u odběratelů, odklad oprav infrastruktury a zdržení v přípravě staveb. V přímých dopadech nelze opomenout ani omezení odběru pitné vody a pokles v produkci odpadních vod z důvodu zastavené výroby některých podniků a s tím spojené snížení tržeb za vodné a stočné a propad fakturace.

Z hlediska ekonomických dopadů jsou sledovány dva parametry:

přímý dopad v rozpočtu oboru vodovodů a kanalizací, který je v rámci šetření vyčíslen na 347 843 973 Kč, kde hlavní část tvoří ochranné prostředky, dále osobní náklady, přímý materiál a služby,