Jak v Praze snižují emise a spoří náklady?

Praha chce do roku 2030 snížit emise CO2 o 45 procent. Jak pomáhají vodohospodáři z Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) naplnit klimatický plán hlavního města?

V loňském roce nechaly PVK zpracovat audit uhlíkové stopy, který mnohé překvapil. Navzdory předpokladům se ukázalo, že emise z dopravy jsou zcela zanedbatelné ve srovnání s emisemi, které vznikají při čištění odpadních vod nebo v rámci spotřeby energií při technologických procesech. Díky auditu můžeme dnes lépe plánovat, jak efektivně snižovat emise a spořit náklady.

Zaměřeno na energetiku

Dle auditu je pro snížení emisí klíčová energetická soběstačnost vodohospodářských provozů. Nejvýznamnějším z nich je Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) v Praze v Bubenči, která k výrobě tepla a elektřiny využívá kogenerační jednotky spalující bioplyn z anaerobní stabilizace kalů. Díky tomu je čistírna stoprocentně tepelně soběstačná a navíc vyrobí zhruba polovinu elektrické energie, kterou potřebuje pro svůj provoz.  V rámci areálu čistírny se dále připravuje projekt Energocentra nízkopotenciálního tepla s roční kapacitou 460 tisíc MWh. Toto množství může sloužit k vytápění bytů pro 200 tisíc obyvatel Prahy. Projekt, který realizuje Pražská vodohospodářská společnost, bude dokončen v roce 2030.

Navzdory předpokladům se ukázalo, že emise z dopravy jsou zcela zanedbatelné ve srovnání s emisemi, které vznikají při čištění odpadních vod nebo v rámci spotřeby energií při technologických procesech. Díky auditu PVK může lépe plánovat, jak efektivně snižovat emise a spořit náklady.

Voda jako zdroj energie

Na počátku byl V-Tower, inovativní projekt, který vznikl díky spolupráci PVK a energetické divize skupiny Veolia. Vodohospodáři a energetici vyvinuli systém, jak pomocí tepelných čerpadel získat teplo z vodovodní a kanalizační sítě. Projekt se osvědčil, získané teplo pokrylo 75 % spotřeby areálu V-Tower a navíc bylo o 30 % levnější než teplo z plynových zdrojů. PVK dnes pracuje na definování jednotných pravidel, které umožní jeho další využití. 

Dalším unikátním projektem, který vzešel ze spolupráce vodohospodářů a energetiků, je využití vody ke stabilizaci energetické soustavy. Jak to funguje? Z pražských vodojemů se staly zásobárny energie. Při nízké spotřebě jedou čerpadla naplno a přispívají ke stabilizaci energetické soustavy. V době špiček je tedy vody ve vodojemech dostatek a není třeba energetickou soustavu zatěžovat. PVK jsou součástí agregačního bloku společnosti Veolia, který pomáhá stabilizovat energetické sítě obnovitelných zdrojů. K tomu dnes slouží 800 tisíc m3 vody v 51 čerpacích stanicích a 68 pražských vodojemech.

Ztráty vody na minimu

Aktivním vyhledáváním problémů a zapojením moderních technologií se podařilo snížit ztráty pitné vody z 43 % (v roce 1996) na současných 15 %. Významně se tak šetří nejen pitná voda, ale i energie a ostatní náklady spojené s její úpravou a dopravou. Moderní technologie mohou využívat i samotní zákazníci. PVK nabízejí instalaci smart metering – speciálních měřidel pro online odečty spotřeby pitné vody v domácnostech. Díky nim je zákazník okamžitě upozorněn na zvýšený odběr, což může v případě havárie zabránit velkým únikům vody. 

Cirkulární ekonomika

Jak vrátit zdroje na konci jejich životnosti zpátky do výrobního cyklu? Jak zavést principy cirkulární ekonomiky do vodárenství? Příkladem může být zpracování kalového plynu z procesu čištění odpadních vod. Přeměnou vznikne biometan, který se následně distribuuje do pražské plynovodní sítě. Vodohospodáři tímto způsobem ročně vyrobí 1,28 milionu Nm3 biometanu, který nahrazuje zemní plyn a je využit v dopravě či k vytápění domácností. 

Dalším příkladem uplatnění cirkulární ekonomiky je využití vyčištěné odpadní vody pro závlahy travnatých porostů. Konkrétně vyčištěná voda z Čistírny odpadních vod Kbely je hygienicky ošetřena pomocí UV lamp a následně využita k závlaze golfového hřiště Vinoř. Vyčištěnou odpadní vodu vodohospodáři používají také pro vlastní provozní účely. Cennou surovinou jsou také čistírenské kaly, které jsou hygienizovány a následně použity jako hnojivo v zemědělství (93 % přímo na polích, 7 % kompostováno).

Inteligentní systém řízení

PVK se osvědčil unikátní systém pro řízení a provoz vodohospodářské infrastruktury SWIM, který propojuje vodárenské systémy s pražským centrem krizového řízení a umožňuje tak rychle a efektivně reagovat na klimatické extrémy, jako jsou například povodně. Novinkou je Water Scan Toolbox, který pomocí umělé inteligence předpovídá množství a míru znečištění odpadní vody přitékající do čistírny. Vodohospodáři tak několik hodin předem dostávají informace o změnách průtoku a kvalitě odpadní vody, což jim umožňuje adekvátně upravit technologie a snižovat emise do vodního ekosystému.

Podpora biodiverzity a další adaptační opatření

Již více než 20 let PVK podporují také biodiverzitu. Od roku 2011 spolupracují s Českým svazem ochránců přírody, který stál například u zrodu cenné biodiverzitní louky na vodojemu Flora. Výsledkem dlouholeté spolupráce je 49 tisíc m2 biodiverzitních ploch – malých přírodních rájů, které postupně vznikaly v rámci vodárenských areálů. Vodohospodáři mají k dispozici velké zelené plochy díky tomu, že zemní vodojemy jsou zakončené vrstvou půdy – tedy zelenou střechou. Každý rok v areálech PVK roste také počet včelstev (aktuálně 25) a pokračuje výsadba dřevin (ročně kolem 30 až 40 stromů). Při údržbě zelených ploch vodohospodáři uplatňují ekologické postupy včetně ústupu od využívání pesticidů (tedy herbicidů, fungicidů, insekticidů a biocidů).

 

PŘEHLED: Snižovat emise se vyplácí

Klíčové projekty Přínosy
  • Využití energie z kogeneračních jednotek - ÚČOV

výroba: 38 366 MWh / rok
soběstačnost: 100 % teplo, cca 50 %  el. energie

  • Energocentrum nízkopotenciálního tepla  - ÚČOV
dodávka tepla: 460 tis. MWh / rok
počet zásobovaných obyvatel: cca 200 tisíc
  • Instalace fotovoltaiky
výkon: 2 180 kWp
výroba: 1 878 MWh / rok
  • V-Tower - vytápění vodovodní a kanalizační sítí
pokrytí 75 % spotřeby vytápění budovy
  • Vodojemy jako zásobárny energie
51 čerpacích stanic, 68 vodojemů, 800 tis. m3 vody
  • Smart Energy (čerpání podle cen energie)
úspora: cca 100 tis. Kč /ročně
  • Snížení ztrát pitné vody
z 43 % na 15 % za rok
  • Smart metering (online odečty u zákazníků)
eliminace velkých úniků vody u zákazníka
  • Auta s pohonem na CNG 
78 osobních vozů na CNG a 6 nákladních CNG vozů
  • Elektromobilita a nabíjecí místa pro elektromotory
5 elektromobilů 1 nákladní elektrotahač, 12 nabíjecích stanic
  • Využití biometanu  - ÚČOV
výroba: 1,28 mil Nm3 / rok
  • Závlahy vyčištěnou odpadní vodou
úspora: 124 000 m3 pitné vody / rok
  • Vyčištěná odpadní voda pro provozní účely
úspora: 1 700 tis. m3 pitné vody / rok
  • Čistírenské kaly jako hnojivo
využito: 80,5 tis. tun kalů / rok

Aktuálně

Co přinese novelizace "důchodkyně" environmentálních směrnic?
Vanka (ANO): Proč má Plzeň-sever nejdražší vodu v republice?
Jak v Praze snižují emise a spoří náklady?
Rosický: Vodárenské systémy mají velký energetický potenciál
Ministr Výborný: Vodohospodářství bohužel trpí jednou velkou nespravedlností

Ministr Výborný ocenil dlouhodobou koncepci Prahy i pražské vodohospodáře.

EPC projekt v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích šetří energie i finance
Barák: Hlavní výzvou je koncepce na 40-50 let, spojovaní  v regionální celky, konec neúčelných dotací a řízení oboru  jedním ministerstvem
Odborné sympozium Budoucnost vody nabídne inspiraci i osvětu
Mrkos: Testujeme světově unikátní využití vodojemů k vyrovnání nerovnováh v energetické soustavě
V Česku vzniká světový unikát. Vodárny spojily spotřebu vody a elektřiny
Stanovisko SOVAK k hygienickému zabezpečení vody a zdravotním rizikům
DNA testy pomáhají vodohospodářům při čištění odpadních vod
Soutěž Zlatá VOD-KA ukázala nejlepší nové technologie v oboru
Třetina pražských dětí a mladistvých by vyhodila zbytky jídel do záchodu. Kopírují návyky z domova
Světový den vody: Urychleme změnu, dokud je čas…
Nová směrnice o čištění městských odpadních vod se dotkne téměř všech
Smažené Vánoce. Většina Pražanů ví, jak olej správně likvidovat, polovina to přesto dělá špatně
Zákon o ústavní ochraně vody by mohl platit od července 2023
MŽP dá ze zdrojů EU na ochranu přírody a vody v krajině 1,9 miliardy korun
Vodohospodáři vodné a stočné zatím nezdražili, chtějí však zastropování cen
Green Deal bude stát 22 procent evropského rozpočtu a významný dopad bude mít i na české vodárenství
SOVAK ČR: Jaká rizika představují pro člověka mikropolutanty
Na úsporu vody v podnicích chce MPO z plánu obnovy rozdělit 1 miliardu korun
Evropská komise se zabývá nedovolenou podporou v Portugalsku
Lze využít recyklovanou vodu na závlahu městských parků?
Je aktuální cena vody sociálně únosná?
Dopady covid-19 pocítilo téměř 80 % vodáren
Jaká je kvalita vody u vás doma?
Rieder: Nešetřeme, ale buďme k vodě šetrní
Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?