Přitom i na základě těchto nepodložených tvrzení se plánuje zavedení centrálního regulátora s cílem přísnější cenové regulace (o ceně vody nebudou rozhodovat skutečné náklady, ale rozhodnutí politické reprezentace) a podpora municipalit při nákupu společností provozujících vodovody a kanalizace ve vlastnictví soukromých společností ^[1]. Tyto majetkové přesuny přitom budou stát jednotlivá města a obce řádově miliardy korun a historie nesčetněkrát prokázala, že snížení zisků neznamená automaticky snížení cen.

Pro porovnání cen vody v Evropě je v prvé řadě nutné podívat se na cenu vody v České republice. Z dostupných údajů regulátora oboru vodovodů a kanalizací Ministerstva zemědělství vyplývá, že v roce 2016 (novější údaje ještě nejsou k dispozici) byla průměrná výše plateb za vodné a stočné 82,99 koruny za metr krychlový. V této souvislosti stojí zato uvést přepočet na cenu za litr, který je široké veřejnosti lépe srozumitelný. Tak tedy v roce 2016 stál litr pitné vody z kohoutku osm haléřů! Cena vody balené začíná na několika korunách. Cena vody za litr či kubík je jedna věc, kolik celkově za vodu zaplatíme za rok, je věc druhá a v konečném dopadu na naši životní úroveň mnohem důležitější. V roce 2016 činila průměrná spotřeba vody 88,3 litru na osobu a den. Každý občan ČR tak zaplatil za vodu něco málo přes sedm korun denně, 220 korun měsíčně a necelých 2 700 korun za rok – viz tabulka. Zda je to málo, nebo hodně je na posouzení každého z nás, nicméně ze srovnání s ostatními síťovými službami podléhajícími regulaci rovněž vyplývá, že domácnosti v ČR zaplatí za vodné a stočné třetinu výdajů za elektrickou energii a zhruba polovinu toho, co za dodávky plynu, teplo či mobilní telefon. A jak si na tom stojí Česká republika s ostatními zeměmi Evropy?

Každý občan ČR tak zaplatil za vodu něco málo přes sem korun denně, 220 korun měsíčně a necelých 2 700 korun za rok.

Čtvrtá nejnižší spotřeba vody

V prvé řadě je nutné se podívat na spotřebu pitné vody v Evropě, která je pro cenu vody za kubík klíčová. Vodné a stočné totiž není pouhou platbou za vodu, jak je mnohdy nepřesně interpretováno, ale platbou za službu spočívající ve skutečnosti, že každý, kdo je napojen na veřejný vodovod a kanalizaci, má 24 hodin denně k dispozici pitnou vodu až doma, v neomezeném objemu a přísně kontrolované kvalitě. Zajištění této služby pak s sebou nese řadu fixních nákladů nesouvisejících se skutečným objemem dodané pitné vody či produkovaných vod odpadních, které se podle místních podmínek a velikosti zásobovaného území pohybují mezi 70 až 90 procenty celkových nákladů. Službu spočívající v neomezeném přístupu k pitné vodě pak konzumujeme ve stejném rozsahu, ať je naše osobní spotřeba pitné vody jakákoliv.
Česká republika má čtvrtou nejnižší spotřebu pitné vody na osobu a den z celkového počtu 26 porovnávaných států v Evropě.
Zajímavá je i skutečnost, že v řadě zemí jižní Evropy, které jsou ohroženy suchem v daleko vyšší míře než Česká republika, je spotřeba pitné vody na osobu mnohem vyšší, viz Španělsko s 139 litry, Portugalsko s 204 litry či Itálie s 245 litry na osobu a den. Švýcarsko se pak se svou průměrnou spotřebou pitné vody 307 litrů na osobu a den řadí spíše k zámořským zemím, jako je Kanada či USA, než do Evropy.

Průměrná cena vody

Česká republika s cenou 3,27 eura za metr krychlový je na 14. místě v Evropě a řadí se tak do evropského cenového průměru. O nejdražší vodě v Evropě tak již v tuto chvíli nemůže být řeč.

Srovnávání cen vody čistě a pouze podle výše plateb za vodné a stočné vyjádřené v korunách za metr krychlový je sice lákavé, ale bohužel značně neobjektivní. Kromě rozdílné výše spotřeby pitné vody, která má na konečnou cenu za kubík zcela zásadní vliv, hrají velkou roli i další faktory. Každá ze sledovaných zemí přistupuje jinak k problematice tvorby prostředků na obnovu vodohospodářské infrastruktury, k výši nejrůznějších environmentálních daní a poplatků (v ČR bohužel jedny z nejvyšších) a konečně i k výši aplikované DPH. Výše DPH do značné míry ovlivňuje a zkresluje srovnání cen vody mezi jednotlivými státy.
Česká republika s cenou 3,27 eura za metr krychlový je na 14. místě v Evropě a řadí se tak do evropského cenového průměru.

V celé Evropské unii nepanuje shoda nad sazbou DPH aplikovanou na vodné a stočné a každý stát k této problematice přistupuje rozdílně od nulových sazeb (Irsko, Malta, Velká Británie) až po sazby okolo 25 až 27 procent (Dánsko, Švédsko, Maďarsko). Česká republika patří se svou sazbou DPH ve výši 15 procent k zemím s vyšším zdaněním vody, plánované snížení sazby na 10 procent má potenciál zařadit ČR pouze do průměru EU.

Desáté nejnižší platby v Evropě

Jak už bylo uvedeno výše, jednotková cena vody je jedna věc, kolik celkově za vodu zaplatí obyvatelé v evropských zemích, je věc druhá. Z dostupných údajů o průměrné spotřebě a ceně vody lze snadno spočítat, kolik obyvatelé v jednotlivých zemích ročně v průměru zaplatí za vodu.
Obyvatelé ČR platí devátou nejnižší částku, což je o jednu příčku lepší místo než v případě roční platby za vodu bez přepočtu na stejnou životní úroveň

Jestliže v případě ceny vody za kubík v Evropě patří České republice 14. místo z 26, pak v průměrných ročních platbách za vodu vydají Češi za rok desátou nejnižší částku. Co je platné obyvatelům Itálie, Portugalska či Chorvatska, že mají oproti České republice nižší cenu vody, když v konečném důsledku vyšší spotřeby zaplatí za vodu více.

Platby pod průměrem Evropy

Při porovnávání cen vody napříč Evropou je nutné vzít v úvahu ještě jeden důležitý aspekt, kterým je rozdílná životní úroveň obyvatel v jednotlivých zemích. Životní úroveň lze porovnat mnoha způsoby, za obecně akceptovatelný je považován standard kupní síly (PPS). Tento ukazatel se určuje na základě cen vybraného vzorků zboží a služeb v jednotlivých zemích, které se porovnají s výší příjmů jejích obyvatel za užití společné imaginární měny, která se nazývá standard kupní síly (PPS). Srovnání HDP na obyvatele v jednotkách PPS tak poskytuje přehled o životní úrovni v Evropě.

Neplatí tak deklarace některých politiků, kteří pouze a bez základního ověření přejímají klišé o nejdražší vodě v Evropě.

Ze srovnání standardu kupní síly musíme akceptovat skutečnost, že životní úroveň obyvatel České republiky není nejvyšší, ze sledovaných zemí patří ČR až 16. místo z 26. Při zahrnutí ukazatele životní úrovně patří České republice 18. místo z 26, co se týče výše ceny vody za kubík. Pokud se podíváme na porovnání ročních plateb za vodu vztažené k životní úrovni, zjistíme, že obyvatelé ČR platí devátou nejnižší částku, což je o jednu příčku lepší místo než v případě roční platby za vodu bez přepočtu na stejnou životní úroveň.

Srovnávání výše plateb za vodné a stočné čistě podle jednotkové ceny za kubík vody je značně problematické mezi dvěma provozovateli v rámci České republiky, natož mezi jednotlivými zeměmi v Evropě. Přesto z dostupných dat lze zcela jednoznačně říct, že cena vody v České republice patří k průměrným, občané ČR pak ročně zaplatí za vodu spíše podprůměrnou částku oproti ostatním obyvatelům Evropy. Neplatí tak deklarace některých politiků, kteří pouze a bez základního ověření přejímají klišé o nejdražší vodě v Evropě.

Filip Wanner, magazín SOVAK ČR, redakčně kráceno

Tabulky a grafy

**Cena vody v ČR v roce 2016**
Cena vody v Kč/l	Cena vody v Kč/m³	Spotřeba vody v l/osobu a den	Spotřeba vody v m³/osobu a rok	Roční platba celkem v Kč/osobu a rok
0,08299	82,99	88,3	32,23	2 674,73

Spotřeba pitné vody v Evropě

Zdroj: [3]

Cena vody v Evropě

Zdroj: [3]

Výše sazeb DPH v EU na vodné a stočné

Zdroj: [4]

Roční platba za vodu v Evropě

Zdroj: [3]

Porovnání životní úrovně v Evropě

Cena vody v Evropě vztažena k životní úrovni

Zdroj:[3] [5]

Roční platba za vodu v Evropě vztažená k životní úrovni

Odkazy a zdroje