O co jde?
Benchmarking je nástroj pro porovnání efektivity vodárenských společností. „Žádná společnost nechce být na posledních příčkách žebříčku a už vůbec nechce, aby ji tam viděli její zákazníci. Je tedy logické, že díky benchmarkingu se firmy snaží zlepšovat, zavádět nové technologie, zefektivňovat svůj servis,“ vysvětluje přínosy Barbora Mirková, senior konzultantka EY.

Díky benchmarkingu objektivně srovnáme efektivitu veřejného a soukromého provozování. Zjistíme, zda vodárenské společnosti dostatečně investují do obnovy potrubí, a zjistíme, jestli cena vody odpovídá jejím skutečným nákladům.
Benchmarking odhalil smutný fakt, že řada vlastníků vodárenské infrastruktury nedostatečně investuje do rekonstrukce vodohospodářských sítí.        
V Evropě se osvědčil
Benchmarking, tedy srovnání efektivity vodárenských společností, je v Evropě využíván poměrně často. Například v Německu, Rakousku, Španělsku a severských zemích jde o dobrovolnou aktivitu vodáren. V Dánsku, Portugalsku, Wallesu a Anglii je přímo vyžadován regulátorem. Zajímavou novinkou ve způsobu prezentování výsledků benchmarkingu je britský internetový portál DiscoverWater, kde si lidé mohou jednoduše porovnat cenu či kvalitu vody v jednotlivých regionech nebo zjistit, zda jejich vodárenská společnost dostatečně obnovuje svůj majetek.

České začátky benchmarkingu
Projekt zavedení benchmarkingu je v České republice pod taktovkou Ministerstva zemědělství. V roce 2016 proběhla první veřejná analýza dat z roku 2015. Bohužel ve vstupních datech vlastníků a provozovatelů byla objevena řada chyb. Podle aktuálně zveřejněných výsledků benchmarkingu za rok 2016 se podařilo kvalitu vstupních dat zlepšit, přesto však 11 procent všech porovnání bylo nutné z dalších analýz vyřadit.

Co vyplývá z analýzy dat? Nedostatečná obnova
Benchmarking odhalil smutný fakt, že řada vlastníků vodárenské infrastruktury nedostatečně investuje do rekonstrukce vodohospodářských sítí. Dle loňské zprávy ministerstva tak vzniká „riziko vzniku nepřiměřené zátěže budoucích generací, které budou muset hospodarit a zabezpečovat dodávku pitné vody s majetkem, jehož stav se bude blížit havarijnímu“. Letos zveřejněné výsledky benchmarkingu dávají ministerstvu za pravdu. Největším problémem českých vlastníků je totiž vysoký podíl poruch vodohospodářských sítí. Tento stav se týká 293 vlastníků vodovodní sítě (22 % trhu) a 244 vlastníků kanalizační sítě (44 % trhu)*. I další problémy souvisejí s investicemi do vodohospodářského majetku. Jedná se o nedostatečnou tvorbu prostředků na obnovu, vysoké ztráty vody či nízký nájem.

To, že obce dotují provoz z rozpočtu, není ideální. Dotování výrazně zkresluje informaci o ceně vody a zákazník pak nemá představu o její reálné výši.
Polovina vodáren dotuje provoz
Důležitým faktem, na který benchmarking upozorňuje, je vytváření takzvaného záporného kalkulačního zisku. Jinými slovy vlastník nastaví nízkou cenu vodného a stočného a z jejich příjmů nepokryje obnovu ani náklady na provoz potrubí. Situaci prostě řeší tak, že provoz dotuje z jiných zdrojů – u obcí například z rozpočtu. Ve výsledku se pak postaví méně chodníků či zrekonstruuje méně škol. V tomto případě se jedná zejména o malé společnosti, které jsou provozované municipalitami. Barbora Mirková dodává: „To, že obce dotují provoz z rozpočtu, není ideální. Dotování výrazně zkresluje informaci o ceně vody a zákazník pak nemá představu o její reálné výši.“

Velké celky efektivnější
V roce 2013 realizovala poradenská společnost EY vlastní benchmarking. Vyhodnocována byla data získaná od Ministerstva zemědělství za rok 2011. Analýza potvrdila logický předpoklad, že provoz vodárenského majetku je efektivnější ve větších celcích. Rozdíl v efektivitě mezi malými a velkými lokalitami dosahuje 32 procent. V žebříčku efektivity se umístily na prvních šedesáti místech pouze velké vodárny s objemem fakturované vody nad 400 tisíc metrů krychlových.
Pokud se podíváme na padesát nejefektivnějších provozních společností, zjistíme, že 64 procent tvoří soukromé subjekty, což je o 12 procent víc než v celkovém vzorku.
Soukromé společnosti hodnoceny lépe
Jsou efektivnější soukromé, nebo veřejné společnosti? To je předmětem řady odborných debat i diskusí laické veřejnosti. Co říká benchmarking EY? „Pokud se podíváme na padesát nejefektivnějších provozních společností, zjistíme, že 64 procent tvoří soukromé subjekty, což je o 12 procent víc než v celkovém vzorku,“ upozorňuje na lepší výsledky privátních společností Barbora Mirková, senior konzultantka EY.
--------------

* dle prezentace Ministerstva zemědělství na konferenci Financování vodárenské infrastruktury 8. 2. 2018, prezentována analýza dat z roku 2016