Zásadní snížení spotřeby vody v průmyslu bylo ve většině případů realizováno už v průběhu posledních dvou desetiletí, kdy došlo k omezení či zrušení provozů náročných na odběr vody. „Na jihu Čech se jednalo například o slévárnu, papírnu a mlékárnu v Českých Budějovicích či papírnu v Loučovicích,“ uvádí Jiří Lipold, technický ředitel společnosti ČEVAK. Ostatní průmyslové podniky postupně začaly využívat úsporné technologie a optimalizovat množství vody ve výrobě. Konkrétní případy dokazují, že se jedná nejen o ekologickou, ale i ekonomicky návratnou investici.

Jak mohou průmyslové podniky omezit spotřebu vody? „V některých případech stačí drobná opatření, třeba průtočné chlazení nahradit uzavřenými systémy, používat ,suché‘ mytí či nahradit vodu jiným typem nosné látky. Další fází je pak vodu využívat několikrát, tedy recyklovat,“ připomíná Ondřej Beneš, obchodní ředitel společnosti Veolia Česká republika zodpovědný za oblast vody.
V některých případech stačí drobná opatření, třeba průtočné chlazení nahradit uzavřenými systémy, používat ,suché‘ mytí či nahradit vodu jiným typem nosné látky. Další fází je pak vodu využívat několikrát, tedy recyklovat.
Na severu Moravy, kde působí řada velkých průmyslových společností, spotřebují výrobní provozy zhruba 60 milionů kubíků vody ročně z povrchových zdrojů. Především v průběhu extrémně teplého a suchého roku 2015 zde byla řada místních podniků nucena zvažovat zavedení dalších opatření na úsporu vody. V současnosti se toto téma řeší i na vědecké a akademické úrovni a některá řešení jsou postupně uváděna v praxi.

„Samotná důlní voda z činných i uzavřených dolů v Orlové a Ostravě je jedním ze zdrojů, které by bylo možné v budoucnu dále používat. V lázeňství se pak už dnes využívá slaná důlní voda – solanka,“ uvádí konkrétní příklady opětovného využití vody Marek Siebrt, tiskový mluvčí společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace. „V pivovarech se také osvědčilo důsledné doplnění měření průtoků vody na všech stupních výrobního a provozního procesu s přenosem dat do řídicího dispečinku,“ doplňuje další řešení, kdy monitoring vody v provozu pomáhá optimalizovat její spotřebu, Jiří Lipold.

V řadě provozů byla implementována také recyklace odpadní vody. Ano, nejde o hudbu budoucnosti, technická řešení už dnes existují. „Nejčastěji navrhujeme kombinaci předčištění s membránovou technologií ultrafiltrace a návazně reverzní osmózu, polymerní PVDF či keramické membrány Ceramem. Koncentráty a kaly z jednotlivých stupňů pak dále upravujeme a snižujeme tak celkové ztráty vody,“ popisuje osvědčené možnosti Ondřej Beneš.
Kdo jiný může být v období krizového sucha lídrem chytrých řešení a myšlenek než velké specializované společnosti?

Jeden z největších projektů, kde dochází dokonce k trojité recyklaci vody z čistíren odpadních vod, je plně funkční například ve španělské Tarragoně. Pavel Chudoba, technický ředitel pro region střední a východní Evropy společnosti Veolia, která projekt realizovala, dodává: „Kdo jiný může být v období krizového sucha lídrem chytrých řešení a myšlenek než velké specializované společnosti?“