Ano, česká města a obce vlastní na většině území ČR veškeré vodovodní a kanalizační potrubí, úpravny i čistírny vody. Před revolucí byla vodárenská infrastruktura majetkem státu, později byla převedena na města a obce, a tak tomu ve většině případů také zůstalo. „Dnes je více než 90 procent vodárenského majetku určeného pro zásobování obyvatel ČR v rukou měst a obcí. Počet vlastníků je ale díky fragmentaci velmi vysoký. Aktuálně u nás působí téměř sedm tisíc vlastníků vodohospodářské infrastruktury,“ vysvětluje Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR.
Dnes je více než 90 procent vodárenského majetku určeného pro zásobování obyvatel ČR v rukou měst a obcí.
Města rozhodují
Vlastníkem infrastruktury jsou tedy česká města a obce a ty také o majetku rozhodují. Každoročně schvalují cenu vody, rekonstruují a budují nové vodovodní potrubí a kanalizaci v souladu s plány jejich rozvoje. A také určují model provozu veřejných vodovodů a kanalizací, kdy jednou z variant je i spolupráce s provozní společností. V takovém případě stanoví jak výši vodného a stočného, tak i objem nájemného, které provozovatel vlastníkovi platí. Nájemné je hlavním zdrojem financí na investice do vodohospodářské infrastruktury.
Garance nejlepší ceny
Pokud se radnice rozhodne pro provozní společnost, vyhlásí výběrové řízení a provozu se ujme firma s nejvýhodnější nabídkou. Radnice tedy má garanci nejen úrovně poskytovaných služeb, kterou si ve smlouvě sama nastaví, ale také optimální ceny vody. „Nutnost obhajovat své postavení po skončení smlouvy v nové soutěži je nejlepší zárukou, že se provozovatel bude snažit plnit své povinnosti co nejlépe,“ dodává Vilém Žák.
„Nutnost obhajovat své postavení po skončení smlouvy v nové soutěži je nejlepší zárukou, že se provozovatel bude snažit plnit své povinnosti co nejlépe.“
Provozovatel je ten, kdo zajistí, aby nám z kohoutku vytekla kvalitní voda splňující předepsané limity, řeší opravy vodovodního i kanalizačního potrubí a celkovou údržbu, postará se o čištění odpadní vody, komunikuje se zákazníky, řeší fakturaci, zajistí veškerou legislativní evidenci a mnoho dalšího. Provozovatelem může být buď soukromý subjekt, který nabídne v rámci výběrového řízení nejlepší cenu, nebo se vlastník rozhodne pro samoprovozování a vodárenský majetek bude provozovat prostřednictvím vlastní společnosti.
Proč jsou soukromé firmy efektivnější?
„Je to přirozené a plně to odpovídá všemu, co předvídají ekonomické teorie a dokládají čísla z praxe… U soukromníka je každá koruna dvakrát prověřená, než je skutečně vydaná – finanční kontrola je u něj výrazně větší. Zkrátka plně platí, že snaha dosahovat zisku je nejlepší motivací pro ekonomicky efektivní chování. Chytrý vlastník toho umí plně využít a soutěží o provoz infrastruktury (předmětem soutěže jsou garantované náklady provozovatele) zajišťuje nejlepší podmínky pro konečné odběratele,“ říká Vilém Žák.
Chytrý vlastník toho umí plně využít a soutěží o provoz infrastruktury (předmětem soutěže jsou garantované náklady provozovatele) zajišťuje nejlepší podmínky pro konečné odběratele.
Specializované provozní společnosti využívají efektu rozsahu činností: nakupují ve větších objemech energie, materiály či chemikálie a na pracovním trhu mohou zaměstnávat více specializované odborníky a zajistit jim přísun poznatků a informací z nejrůznějších provozních situací. To platí o to více, že vlastnictví vodovodů a kanalizací je v ČR velmi málo integrované do větších celků.
Příklady z jiných oborů
Podívejme se například na železniční dopravu. Bez komerčního RegioJetu by se státní České dráhy nikdy neodhodlaly ke zlepšení a zvýhodnění služeb. Nebýt komerčních přepravců typu PPL, nezlepšily by se nikdy služby České pošty. Stejnou roli sehrály v českém vodárenství soukromé a zejména zahraniční společnosti. Je chybou tuto očividnou skutečnost popírat.
Pořadí |
Vodárenská společnost |
Vlastník |
1. |
Severočeská vodárenská společnost |
Svazek obcí Libereckého a Ústeckého kraje |
2. |
Pražská vodohospodářská společnost |
Hlavní město Praha |
3. |
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava |
AQUALIA CZECH S.L. |
4. |
Statutární město Brno |
Statutární město Brno |
5. |
Statutární město Ostrava |
Statutární město Ostrava |
6. |
Vodohospodárské sdružení obcí západních Čech |
Svazek obcí okresůKarlovy Vary, Tachov, Rakovník |
7. |
Vodárny Kladno-Mělník |
Město Kladno |
8. |
Úpravna vody Želivka |
Hlavní město Praha |
9. |
Statutární město Plzeň |
Statutární město Plzeň |
10. |
Vodovody a kanalizace Zlín |
Statutární město Zlín |
11. |
Vodovody a kanalizace Hradec Králové |
Hradec Králové |
12. |
Vodovody a kanalizace Pardubice |
Statutární město Pardubice |
13. |
Vodovody a kanalizace Hodonín |
Město Hodonín |
14. |
Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav |
Statutární město Mladá Boleslav |
15. |
Slovácké vodárny a kanalizace Uherské Hradiště |
město Uherské Hradiště |
16. |
Vodovody a kanalizace Přerov |
Přerov, Kojetín, Hranice, Lipník nad Bečvou |
17. |
CHEVAK Cheb |
město Cheb, Aš, M. Lázněa ostatní |
18. |
Statutární město České Budějovice |
Statutární město České Budějovice |
19. |
Vodovody a kanalizace Chrudim |
Chrudim, Hlinsko, Luže, Heřmanův Městec, Slatinany, Pardubice |
20. |
VaK Břeclav |
Břeclav, Hustopeče, Pohořelice, Mikulov, Lednice |
21. |
Jihočeský vodárenský svaz |
Svaze obcí Jihočeského kraje |
22. |
Svaz vodovodůa kanalizací Žďársko |
Svazek obcí okresu Ždár nad Sazavou |
23. |
Statutární město Olomouc |
Statutární město Olomouc |
24. |
VODOVODY A KANALIZACE, svazek obcí se sídlem v Třebíči |
Svazek obcí okresu Třebíč |
25. |
Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod |
Havlíčkův Brod, Chotěbor, Ledečnad Sázavou, Světlá nad Sázavou |
Zdroj: ročenka MZe VaK 2016, SOVAK ČR