Vysoká spotřeba vody v Izraeli
Velkou část Izraele tvoří poušť. Asi každého hned napadne, že by Izraelci měli vodou šetřit a spo­třebovat méně vody než obyvatelé středu Evropy. Opak je však pravdou. „Celková spotřeba vody na jednoho obyvatele je v Izraeli nepoměrněvyšší než v ČR,“ uvádí Filip Wanner ze Sdružení oboru vodovodůa kanalizací ČR (SOVAK ČR). Roční spotřeba vody v Izraeli dosahuje až 87 m³/ obyvatele, zatímco v ČR 31 m³/obyvatele. Izraelci tak spotřebují až o 170 % více vody než v ČR. 

Když přírodní zdroje nestačí
Z přírodních zdrojůmohou Izraelci využívat 1,17 miliardy m³ vody ročne, celková roční spotřeba přitom už dnes dosahuje téměř2,2 mld. m³ a do budoucna bude vzhledem k populační expanzi dále narůstat. V Izraeli v sou­časné doběžije 8,3 milionu obyvatel, tedy méněnež v České republice. Zatímco v ČR ale počet obyvatel ví­ceméně stagnuje, v Izraeli se za posledních 26 let téměř zdvojnásobil. Jak tuto situaci řešit? Izraelci se rozhodli pro odsolování mořské vody a opětovné využívání vy­čištěných odpadních vod. Možná poněkud překvapivěpovažují zachycování srážek za nákladnou a ne­hygienickou cestu doplňo­vání zásob vody. 

Stát spolupracuje s komerčnímI společnostmi
„V případěodsolovacích zařízení Izrael v posledních letech vybudoval, buduje či plánuje vybudovat odso­lovací zařízení o kapacitě637 milionům³. Téměř všechny nové odsolovací úpravny vod jsou finan­covány a provozovány soukromými společnostmi a bankami, jako jsou na­příklad IDE Technologies či Veolia,“ upřesňuje Filip Wanner. Doplňme, že Izrael s privátními společnostmi spolupracuje na bázi PPP modelu (Public Private Partnership – partnerství veřejného a soukromé­ho sektoru), který je ve vodárenství využívaný i v České republice. Dalším způsobem, jak stát řeší nedostatek přírodních zdrojů, je masivní využívá­ní vyčištěných odpadních vod v zemědělství. 

Ve výsledku tak Izraelci ročně zaplatí za vodu mnohem víc než lidé v ČR! 

Stát výrazně dotuje investice i provoz
Specifikem izraelského vodohospodářství je také silná role státu. „V letech 2000 až 2010 směřovalo do vodohospodářství v pře­počtu ročněvíce než sedm miliard korun ze státního rozpočtu, v roce 2004 pak dokonce 15 miliard,“ připo­míná Filip Wanner. Cena vody v Izraeli tak neodráží všechny náklady na její výrobu, velká část investic a dokonce i provozních nákladů je dotována ze státního rozpočtu. 

Jak se stanovuje cena vody?
Cena vody je v Izraeli určo­vána národním vodopráv­ním úřadem jednotnou sazbou bez ohledu na skutečné náklady v dané lokalitě. U domácností je pro prvních 3,5 m³ vody na osobu a měsíc kalkulována cena dle tzv. nízkého tarifu, vše nad touto hranici je zpoplatněno dle vysokého tarifu. V roce 2017 tak Izraelci platili za prvních 3,5 m³ v přepočtu 45,95 Kc/m³ a dále pak 73,96 Kc/m³. 

Zvýhodněnou sazbu platí pouze domácnosti. Pro ob­chod, služby nebo veřejné služby atd. je uplatněn výhradněvysoký tarif. Průměrná cena vody v Izraeli tak dosahuje 64,65 Kc/m³ včetně 17 % DPH. 

Jak je to v Izraeli s DPH?
Oficiální sazbou je 17 %, ve skutečnosti však lidé za­ platí nulové navýšení, a to díky rozhodnutí místního regulátora o tzv. nepřímé aplikaci nulového DPH. Jelikož proti nulovému DPH jako nesystémové­mu opatření byli finanční specialisté, stát se roz­hodl situaci řešit dotací ve výši vybrané DPH ve prospěch státní distribuční společnosti MEKOROT. Tato společnost pak sní­žila o tuto částku náklady vodárnám, které promítly snížení do cen vodného. Izraelci tak ve výsledku zaplatí cenu vody bez navýšení o DPH. 

Jednotková cena vody je nižší, ale...
Naprostá většina nákla­důve vodárenství je fixní a průměrná spotřeba vody hraje zásadní roli při určování jednotkové ceny. Pokud potrubím proteče větší objem vody, jednot­ková cena pak bude nižší. A to je i případ Izraele. Navíc cena vody v Izraeli neodráží všechny náklady na její výrobu. Část z nich je dotována ze státního rozpočtu.
Naprostá většina nákla­důve vodárenství je fixní a průměrná spotřeba vody hraje zásadní roli při určování jednotkové ceny.

Více než Češi! 
Kolik tedy zaplatí Izraelci za vodu? Víme, že průměr­ná cena vody je nižší, ale spotřeba vody je o 170 % vyšší než v ČR. Ve výsledku tak Izraelci ročně zaplatí za vodu mnohem víc než lidé v ČR! 

Je v souladu se státní koncepcí, že Izrael z po­litických důvodůudržuje nízkou cenovou úroven tzv. základní spotřeby (3,5 m³/osobu a měsíc). Ovšem nad rámec této spo­třeby uplatňuje progresivní růst ceny, který by měl mo­tivovat k jejím úsporám. 

Je Izrael pro ČR vzorem?
„Obdobný systém dotací a dvojích sazeb byl v ČR zaveden před rokem 1989 a byl jednou z příčin vysoké spotřeby vody a neefektivity předlistopadového vodáren­ského systému,“ připomíná Filip Wanner ze SOVAK ČR. Oba národy jsou bez diskuze velmi rozdílné, důsledek v podoběvysoké spotřeby vody je však obdobný. 

Při srovnání izraelského a českého systému vodá­renství nestačí jen používat populistická hesla. Nízká cena vody by se jistělíbila voličm, některým z nich možná i výraznější role státu. Jsme ale připraveni na vysokou spotřebu vody? Jak budeme řešit nedo­statek vody a sucho? Jsme připraveni na zavedení vel­mi drahých technologií pro alternativní výrobu vody? Chceme odpadní vodu využívat pro závlahy v ze­mědělství? Funguje náš stát stejnějako stát Izrael? Je schopný financovat za­vedení nových technologií podobněmasivně? A je vy­soká spotřeba vody cestou, kterou chceme jít? 

Tyto otázky naznačují, že výraznější převedení iz­raelského systému do čes­kého prostředí je nereálné. Naopak možná bychom si měli uvědomit, že český vodárenský systém je na­stavený v některých ohle­dech lépe než ten izrael­ský. Je rozhodněšetrnější k využití přírodních zdroju, vyšší je i standard kvality vypouštěných odpadních vod. Z hlediska ceny vody pak český systém lépe od­ráží reálné náklady spojené s její výrobou, a je tedy vý­raznětransparentnější.

Zdroj: magazín Sovak, 11/2017