Platíme za vodu hodně nebo málo?

Průmyslová ekologie.cz

Platíme za vodu hodně nebo málo?

Tuto otázku si klade internetový server Průmyslová ekologie a na konkrétním příkladu vysvětluje souvislosti. Nutno podoktnout, že případ se týká veřejného provozovatele a dvojsložkové ceny vody. Krásně z něj však vyplývá, že cena vody je ovlivněnan zejména mírou obnovy vodohospodářského majetku. Pokud je cena vody nadprůměrná, je hlavním důvodem modernizace infrastruktuty a to platí v případě veřejného i soukromého provozovatele. 

Rodina řekněme Vodáčků žije v obci, kde za vodné a stočné platí dohromady 96,56 Kč/m3 vč. DPH. Z toho je vodné 57,41/m3 vč. DPH a stočné 39,15 Kč/m3

Současně platí ještě pevný paušál ve výši 785,74 Kč/rok vč. DPH, z toho je pevný paušál vodné 316,60 Kč a pevný paušál stočné 469,14 Kč. Vodovod a kanalizace je ve vlastnictví obce, která si jej prostřednictvím svých vlastních technických služeb i sama provozuje. Je to hodně nebo málo?

Pokud budeme uvažovat s průměrnou spotřebou vody, která se v současné době v ČR pohybuje okolo 90 litrů na osobu a den, tedy cca 33 m3 za rok, pak hrubým orientačním výpočtem dojdeme k tomu, že pro jednočlennou domácnost vychází ve zmiňovaném případě platba za vodné a stočné za 1 m3 na cca 120 Kč za m3, pro dvoučlennou domácnost pak 108 Kč za m3

Dvousložková cena vody (paušál + variabilní část) pak má za následek, že se zvyšující se spotřebou vody klesá jednotková cena za m3, nicméně i pro 5 člennou domácnost cenová kalkulace vychází na více jak 100 Kč za m3. Výpočty se samozřejmě budou lišit i podle skutečně spotřebovaného objemu vody.

Vzhledem k tomu, že průměrná výše plateb za vodné a stočné se v ČR pohybuje okolo 85 Kč za m3 (včetně DPH a včetně paušálu, který naprostá většina měst a obcí vůbec neaplikuje), je nutno říci, že Vodáčkovi platí více oproti celorepublikovému průměru.

Možnou příčinou této ceny lze spatřovat v probíhající výstavbě vodovodu a kanalizace s ČOV v obci s celkovými investiční náklady ve výši 150 milionů korun. Tyto náklady budou z větší části hrazeny z dotačních titulů Ministerstva zemědělství a Regionálního operačního programu, nicméně jednou z podmínek udělení dotace je podmínka udržitelnosti projektu.

Již v současné době mají sice vlastníci vodovodů a kanalizací povinnost do výše plateb za vodné a stočné zahrnout kromě provozních nákladů i prostředky určené na budoucí rekonstrukce a obnovu tohoto majetku, řada obcí ovšem s cílem zajistit pro své občany co nejnižší cenu vody to však bohužel nečiní. V případě rodiny Vodáčků je ale na povinnost zahrnout do kalkulace výše plateb za vodné a stočné navázána i poskytnutá dotace.

Neplnění této podmínky by pak mělo pro obec za následek odebrání dotace. Vybudovaný vodovod, kanalizace a ČOV v obci bude mít pouze omezenou životnost 50 – 80 let a po uplynutí této doby bude nutné provést obnovu a rekonstrukci. Do této doby si obec coby vlastník bude muset z plateb za vodné a stočné našetřit tyto prostředky na obnovu.

Bez poskytnuté dotace by vzhledem k investičním nákladům na výstavbu vodovodu a kanalizace pro obec bylo nemyslitelné, aby si tuto výstavbu uhradila z vlastních prostředků. Nepředpokládá se, že by se v budoucnu obnova již vybudované infrastruktury hradila opět z dotačních prostředků.

Za SOVAK ČR mohu konstatovat, že problematika financování obnovy vodohospodářské infrastruktury nabývá stále na větším významu. V případě zodpovědného přístupu vlastníka (obce) ke kalkulaci cen za vodné a stočné, může položka obnovy infrastruktury činit až 40 % z celkové výše plateb za vodné a stočné, řada měst a obcí tuto položku do cen vody nezahrnuje buď vůbec, či jen v omezené míře. 

Na jedné straně tak svým občanům poskytují benefit v podobě nízké ceny vody, na druhé straně si tak ale do budoucna vytvářejí velký vnitřní dluh a případná rekonstrukce a obnova bude v budoucnu znamenat velký, v řadě případů naprosto neřešitelný, zásah do obecních rozpočtů.

Taktéž představitelé obcí, kteří se rozhodli nebo stojí před rozhodnutím o vybudování vodovodu či kanalizace v jejich obci musí vzít v potaz skutečnost, že i když většina nákladů spojených s výstavbou bude uhrazena formou dotace, v konečném důsledku tyto náklady na vybudovanou infrastrukturu bude fakticky hradit spotřebitel žijící v dané obci.  

Z tohoto důvodu lze považovat za vhodné, aby již v průběhu přípravných prací starostové na tuto skutečnost své občany upozornili a celou věc financování budoucí obnovy řádně prodiskutovali.
​​​​

Vyjádření serveru Průmyslová ekologie.cz poskytl Filip Wanner ze Sdružení vodovodů a kanalizací České republiky, z.s. (SOVAK ČR).
Původní článek naleznete zde

Aktuálně

Co přinese novelizace "důchodkyně" environmentálních směrnic?
Vanka (ANO): Proč má Plzeň-sever nejdražší vodu v republice?
Jak v Praze snižují emise a spoří náklady?
Rosický: Vodárenské systémy mají velký energetický potenciál
Ministr Výborný: Vodohospodářství bohužel trpí jednou velkou nespravedlností

Ministr Výborný ocenil dlouhodobou koncepci Prahy i pražské vodohospodáře.

EPC projekt v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích šetří energie i finance
Barák: Hlavní výzvou je koncepce na 40-50 let, spojovaní  v regionální celky, konec neúčelných dotací a řízení oboru  jedním ministerstvem
Odborné sympozium Budoucnost vody nabídne inspiraci i osvětu
Mrkos: Testujeme světově unikátní využití vodojemů k vyrovnání nerovnováh v energetické soustavě
V Česku vzniká světový unikát. Vodárny spojily spotřebu vody a elektřiny
Stanovisko SOVAK k hygienickému zabezpečení vody a zdravotním rizikům
DNA testy pomáhají vodohospodářům při čištění odpadních vod
Soutěž Zlatá VOD-KA ukázala nejlepší nové technologie v oboru
Třetina pražských dětí a mladistvých by vyhodila zbytky jídel do záchodu. Kopírují návyky z domova
Světový den vody: Urychleme změnu, dokud je čas…
Nová směrnice o čištění městských odpadních vod se dotkne téměř všech
Smažené Vánoce. Většina Pražanů ví, jak olej správně likvidovat, polovina to přesto dělá špatně
Zákon o ústavní ochraně vody by mohl platit od července 2023
MŽP dá ze zdrojů EU na ochranu přírody a vody v krajině 1,9 miliardy korun
Vodohospodáři vodné a stočné zatím nezdražili, chtějí však zastropování cen
Green Deal bude stát 22 procent evropského rozpočtu a významný dopad bude mít i na české vodárenství
SOVAK ČR: Jaká rizika představují pro člověka mikropolutanty
Na úsporu vody v podnicích chce MPO z plánu obnovy rozdělit 1 miliardu korun
Evropská komise se zabývá nedovolenou podporou v Portugalsku
Lze využít recyklovanou vodu na závlahu městských parků?
Je aktuální cena vody sociálně únosná?
Dopady covid-19 pocítilo téměř 80 % vodáren
Jaká je kvalita vody u vás doma?
Rieder: Nešetřeme, ale buďme k vodě šetrní
Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?