Jak to celé začalo?
Před volbami v roce 2010 se nám zdála cena vody v Prachaticích vyšší, než by mohla být… Proto když jsme tvořili volební program, který dodnes můžete najít na PROprachatice.cz, tak jsem chtěl, aby provozovatelem bylo město.

Ve volbách jste uspěl. Co bylo dál?
Stal jsem se místostarostou a volební slib jsme mohli splnit. Už před volbami ale začalo koncesní řízení na provoz vodohospodářské infrastruktury… Chtěl jsem hrát fér i reálně, proto jsme koncesi dopracovali a zároveň jsme začali počítat, kolik by stál provoz od prachatických Technických služeb.

Proč jste koncesní řízení nezrušili?
Politik by neměl přijít a zbourat vše, co bylo. A také proč se připravit o cenné informace? Chtěli jsme najít nejefektivnější řešení pro lidi. Vytvořili jsme proto pracovní skupinu, ve které měla svoje zástupce i opozice, použili metodiku určenou pro koncese a nabídku Technických služeb poctivě spočítali. Pokud bychom nabídku podstřelili, museli bychom to pak za tu cenu dělat, proto jsme počítali reálně. Tehdy jsem si říkal, když bude mít soukromý provozovatel nižší cenu, pak jenom dobře.

Jak to dopadlo?
Proběhlo koncesní řízení, ve kterém vyhrál Čevak s cenou o dvě koruny za kubík nižší než naše Technické služby.

Co jste tedy udělal?
Dvě koruny sice nebyl velký rozdíl, ale nechtěl jsem, aby lidé měli dražší vodu jenom kvůli mému egu. Pro mne není důležitý jen výsledek, chci také, aby proces, který mě k němu dovede, byl spravedlivý. Budete mít samé jedničky a vyhraje někdo, kdo má dvě dvojky, jen protože je to kamarád? Mám rád tvrdé, ale férové podmínky. V koalici jsme proto potvrdili výsledek koncesního řízení a uzavřeli smlouvu s Čevakem.

V čem byla cena od Čevaku nižší?
Co se týká režií a služeb, tak s malým provozem nemáte šanci velkému provozovateli konkurovat. Například u vyhledávání poruch musíte mít tým, který to umí. Pokud děláte obrazně řečeno třeba jednu poruchu za rok, tak se vám to nevyplatí a ani to logicky nemůžete umět.

Jaká je situace dnes?
Vodárenské sítě jsou v Prachaticích v dobrém stavu. Léta máme plán obnovy, který financujeme z nájemného. To tvoří zhruba polovinu z ceny vody. Ztráty v síti se nám postupně od roku 1989 snížily na 10 až 15 procent. Myslím, že to za to stálo. Přes všechny těžkosti si společně dát tu práci a hledat odborná i věcná řešení, nevidět věci jen skrze představy. Ale jako vše, a v politice obzvláště, nic není černobílé. Nakonec koncese není na věky, ale na deset let. Poté budeme opět rozhodovat, kdo bude vodárenskou síť města Prachatice provozovat. Věřím ale, že využijeme stejný model výběru – tedy srovnání koncese a vlastního provozování.

Vy jste aktuálně v opozici. Budete znovu kandidovat?
Ano, chtěli bychom jít znovu do voleb. Mám tu práci rád, jsem v politice od roku 1998, tedy dnes skoro dvacet let. Líbí se mi, jak hodně musíte studovat nové věci a znalosti provazovat. I když to často není o souboji názorů a chytrosti, ale spíše o tom, kdo má lepší hroší kůži.

To vám nevadí?
Vadí, ale snažím se to brát jako fotbal. Když chcete hrát profesionálně, nesnažíte se domlouvat, že jednou vyhraje ten či onen. Máte svoji vizi a za ní si jdete.

Jaký by měl být lokální politik?
Měl by být jako sedlák, hospodář. Komunální politika je podle mne tou nejhezčí. V Prachaticích žiji, mám tady děti, rodinu. Chci tu žít dál. Chci se normálně bavit s lidmi na ulici. Chci, aby mi řekli, co si myslí. Nemusí s vámi vždycky souhlasit, ale je důležité, že k vám mají důvěru a názor vám řeknou. Řada lidí třeba řeší věci hodně pocitově.

Pocitově se dnes rozhoduje i řada politiků.
Politik by měl být dobrým hospodářem (pozor to je jiné než řídit obec jako firmu), a toho by se měl držet. Měl by si obory, které nezná, nastudovat. Velkou roli hraje také to, jestli vás to baví, naplňuje. A mě to baví i naplňuje. Vážím si toho, že jsem byl v komunálních volbách čtyřikrát zvolen. Chci, aby jednou, až bude syn velký, tak mu třeba řekli: „Ten tvůj táta za něco stál.“


————————————————
Životopis Roberta Zemana najdete na http://prachatice.eu/mesto/samosprava/zastupitelstvo-mesta/ing-bc-robert-zeman